Stanovisko policejního prezidia k vykázání občana z nákupního centra kvůli bosým nohám

03/01/2015 10:06

Loni jsme zaznamenali případy, kdy ochranka OC, často ve spolupráci s policií ČR či městskou, vykázala  z OC bosého návštěvníka, případně v kiltu. 

Obrátili jsme se proto s dotazem  ,,Z jakých důvodů může policie občana vykázat z nákupního centra a zda-li tímto důvodem mohou být i bosé nohy?" na Policejní prezidium. 

Policejní prezidium se zcela ztotožnilo s naší právní analýzou a nadto poznamenalo, že ani návštěvní řád nesmí občanovi popírat základní práva a svobody. 

Stručný výcuc ze stanoviska Policejního prezidija ČR:

Obecně lze říct, že nevhodnost oděvu (kilt), ani bosé nohy, nemůžou být bez dalšího důvodem k vykázání z obchodního centra. Policie může vyzvat návštěvníka k opuštění OC, páchá-li přestupek. Co se týká pojmu ,,veřejné pohoršení" a ,,odporující mravnosti", ztotožňujeme se zcela ve Vámi zmíněných judikátech NSS. S přihlédnutím k tomu lze konstatovat, že pouhá odlišňost oděvu ("mimo kulturní standard naší země"), nebo že návštěvník je bos, nemůže naplnit skutkovou podstatu přestupku dle § 47 ods. 1 písm. a) zák. o přestupcích. Oděv zpravidla pohoršuje, když nezakrývá intimní partie, je silně znečištěný, zapáchá.

Policista nemůže vykázat návštěvníka OC jen proto, že si to přeje ochranka. Pokud se OC odvolává na návštěvní řád, ten musí být vyvěšen na viditelném místě, aby se s ním zákazníci mohli seznámit. Je třeba dodat, že ustanovení návštěvního řádu nesmí popírat práva a svobody přiznaná občanovi Ústavou a LZPS. Žádný právní předpis přitom neukládá povinnost nosit obuv, ani nezakazuje chodit naboso (výjimkou jsou předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví).  Celé vyjádření zde.

 

 

 Úplné stanovisko Policejního prezidia ČR. 

Klikni pro zvětšení obrázku

 Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

 

Dotaz na Policejní prezidium

Dobrý den,

zastupuji občanské sdružení  Bosá turistika a prosím o vyjádření k problémům, které občas zaznamenáváme v obchodních centrech.

 

Zaznamenali jsme případy, kdy ochranka, často ve spolupráci s policií (státní či městskou) vyvedla návštěvníka z nákupního centra, protože byl bos, v jednom případě, protože měl navíc kilt. Zde bylo jedním z odůvodnění managementu OC: ,,jeho oděv považujeme za zcela mimo kulturní standard naší země“.

 

Pomineme-li skutečnost, že každý by měl zvážit vhodné ustrojení a obuv na veřejně přístupná místa, domníváme se, že takový přístup OC a postup policie je nesprávný. 

 

S dotazy, zda policie má právo vyvést nebo pokutovat bosého (avšak jinak slušně oblečeného občana) se nás lidé nyní přes léto obracejí častěji. Jelikož jsme poměrně známou organizací, vnímáme jako závazek poskytovat veřejnosti pravdivé, nezkreslené, co nejvíce objektivní informace a to je právě důvod, proč se obracíme s žádostí o vyjádření k výše nastíněným incidentům na Vás.

 

 

Nejčastějším argumentem ochranky je, že návštěvník porušuje návštěvní řád, který však mnohdy není na vstupu do OC nikde  vyvěšen. 

 

Samotná pravidla v návštěvním řádu, týkající se oděvu, dle nás,  obsahují spíše neurčité pojmy, jako třeba ,,…nerušit ostatní nakupující oděvem….“, jenž umožnují  pouze subjektivní výklad (vyvstává otázka, co znamená ,,být nevhodně ustrojen“, ,,nerušit oděvem“ atd.)

 

(Někdy též ochranka argumentuje bezpečnostním nebo hygienickým hlediskem, ale dle  vyjádření osoby způsobilé v prevenci rizik (viz. příloha č. 2 pod čarou),  který jsme si nechali zpracovat, je taková argumentace irelevantní.)

 

Poté co se návštěvník proti postupu ochranky ohradí a chce znát konkrétní ustanovení návštěvního řádu, je obvykle přivolána policie, která  návštěvníka donutí opustit prostory (důvodem je pravděpodobně  přestupek veřejného pohoršení a  nebo jednání odporující mravnosti) a v případě, že návštěvník tak nechce učinit, pohrozí mu pokutou za neuposlechnutí výzvy veřejného činitele.

 

Domníváme se, že  postup policie je nesprávný a opíráme se o judikaturu NSS, konkrétně o rozhodnutí 2 As 69/2003 – 50, ve kterém je konstatováno: 

 "Veřejné pohoršení" ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích nastává v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje."

 

 

Například v nedávno mediálně sledovaném případě, vykázání bosého muže v kiltu z OC  (http://pardubice.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A140717_2082751_pardubice-zpravy_mt) , shledala drtívá většina veřejnosti naopak postup obchodního centra jako chybný až pobuřující, nedá se tedy říci, že oděv tohoto pána byl v rozporu s obsahem mravnosti, na nemž se společnost shoduje.Veřejnost se ho zastala.

 

 

Co se týká postupu policie, obdobně se NSS vyjádřil i k neurčitému pojmu ,,odporující mravnosti“ (uvádím pod čarou).

NSS v rozhodnutí č. 2 As 69/2003 – 50 dále konstatoval, že ,,při projednávání přestupku veřejného pohoršení však správní orgán, ,,neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti.

 

Myslíme si, že postup police, tj. výzva návštěvníkovi k opuštění nákupního centra pod pohrůžkou pokuty, jenom proto, že návštěvník, jinak slušně oblečený, je bos (a nelíbí se to ochrance nebo managementu), není správný. Přijde-li žid z jarmulkou, muslimka v burce, ind  v sárí, nebo sick v turbanu, kněz  v sutaně, je to rovněž rušení oděvem a budou tito lidé vyvedeni, protože ,,ruší ostatní návštěvníky oděvem, který je v rozporu s kulturními standarty země“? O to méně se domníváme, že bosé nohy jsou rušivým elementem, bosý návštěvník navíc může argumentovat zdravotními důvody.

 

 

Prosíme tedy o Vaše vyjádření z jakých důvodů může policie občana vykázat z nákupního centra a zda-li tímto důvodem mohou být i bosé nohy.

 

Děkuji a jsem s pozdravem,

 

Mgr. David Mrhač

Bosá turistika o.s.

Plzeňská 177/59
Beroun-Město
IČO: 01776282
Číslo účtu: 2200453812/2010
+420 607 511 946

bosaturistika@email.cz

www.bosaturistika.cz

 

Příloha:  neurčitý pojem ,,odporující mravnosti“ podle NSS

 

 Kasační stížnost, kterou NSS řešil se týkala veřejného obnažování. Šlo o případ muže, který byl pokutován za to, že se na svém pozemku pohyboval jen v bederní roušce. NSS se muže ve svém rozsudku zastal, když konstatoval: 

"Veřejné sebeobnažování může být jistě pohoršující, je-li spojeno s kontextem sexuálním, jenž ostatně bývá pohoršující sám o sobě; může být rovněž pohoršující, pokud upozorňuje na nějakou tělesnou abnormalitu; či v některých dalších souvislostech včetně té, kdy je sebeobnažení motivováno právě snahou pohoršit (například manifestační sebeobnažení z recese, protestu či z důvodu sázky). Pokud ovšem k obnažení dochází bez těchto souvislostí a má spíše povahu nechtěného (neboť úmysl nebyl žalobci z důvodů uvedených výše nijak prokazován a on sám uváděl pohnutky zdravotní) důsledku nedostatečného oblečení, jako je tomu v tomto případě, je takové jednání jistě méně pohoršlivé, než například využívání výrazněji obnažených těl v některých reklamách i audiovizuálních dílech obecně, v rámci různých happeningů a manifestací či na nudistických plážích mnohdy pozorovatelných z veřejných prostranství a tedy také veřejně přístupných zrakem. V souvislosti s touto širokou přístupností nahoty v médiích či na veřejnosti probíhá sice setrvale veřejná diskuse o její mravnosti či nemravnosti, i to však svědčí o tom, že pohoršující povaha nahoty lidského těla je v rámci soudobé společnosti spíše otázkou diskuse, než otázkou všeobecného odmítání nutného pro shledání veřejného pohoršení.“

 

Příloha č. 2)  Bezpečnost a hygiena:

Hygiena – riziko od bosého chodce pro veřejnost – nulové, tento argument je irelevantní. Jde o veřejný prostor, kam se chodí v botech, které jednak chrání nohy a za druhé má špinavé podrážky z venkovního prostředí. Riziko pro bosého chodce – chodidla jsou sice viditelně zaprášena, ale z hlediska přenosu infekce jsou bosé nohy mnohem méně rizikové, než holé dlaně, kterými se dotýkáme klávesnic, madel, peněz, sebe a jídla. Naopak, boty jsou líhní mikroorganizmů. Naopak – oproti přírodě právě na podlaze v OC plosky nohou nejvíce zčernají (otázka kvality úklidu). Naopak – právě na madlech nákupních vozíků (desinfikují se vůbec někdy???) může člověk posbírat a přenést si rukama na sliznice nejvíce bakterií. O nahnilých, plesnivých či prošlých potravinách, které jsou v OC často nabízeny, či o padajících regálech, klamavé reklamě, vadném zboží apod. ani nemluvě. Bezpečnost, úrazy – riziko od bosého chodce pro veřejnost – nulové, tento argument je irelevantní. I v případě, že by bosý chodec někomu šlápnul na nohu, je takové šlápnutí (na rozdíl od šlápnutí v botě) bezpečné. Riziko pro bosého chodce – v OC neeviduji ani rizikové teploty ani rizikové povrchy. Šlápnutí na nohu je běžné riziko (i v žabkách či sandálech), nemluvě o tom, že bosý chodec je zvyklá dávat na své nohy a na terén pozor nepoměrně více,  než obutý člověk. Z hlediska bezpečnosti a hygieny neshledávám v OC žádná zvláštní rizika ani pro veřejnost ani pro bosého chodce.

Závěr:

Z hlediska absence obuvi neshledávám žádný objektivní či právní důvod, proč byl p. Z hlediska absence obuvi neshledávám žádný objektivní či právní důvod, proč byl p. Zahálka z OC vykázán. Autor: Mgr. Igor Slouka, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (oblast bezpečnosti práce)

 

 

 

Zaznamenané případy: 

Jednalo se o AFI Pardubice, Arkády Pankrác a Olympia Plzeň. Ačkoliv jsme názoru, že každý by měl zvážit vhodný oděv a obuv na veřejně přístupná místa, domníváme se, obdobný postup OC vůči návštěvníkovi je nezákonný (viz. náš právní rozbor). 

Částečně mediálně sledovaná kauzou byla Zahálka wersus AFI. Na naši žádost o vysvětlení, vedení AFI, ani ochranky nereagovalo. Ředitel OC Ilan Kalimi poslal jen p. Zahálkovi jakési vyjádření, ve kterém odkazoval na jasný kodex OC. O jaký kodex se jedná, již nesdělil, ani nevysvětlil, jak byl porušen. Manažerka OC, Jana Michalcová reagovala až na dotazy novinářů, kde mimo jiné uváděla jako důvod k vykázání: ,,Toto oblečení považujeme zcela mimo kulturní standard naší země," viz. celý článek

Ředitel OC dále doporučil panu Zahálkovi v případě nějakých dalších stížností obrátit se na policii. Jeho doporučení si p. Zahálka vzal k srdci a prostřednictvím nás tak učinil.

Pro úplnost dodáváme, že do dneška AFI Pardubice nemá na viditelném místě vyvěšen návštěvní řád, ten je uveřejněn pouze na internetu a vhledem ke zmíněné události byl již 3x měněn. Viz.

Jak byl měněn Návštěvní řád AFI 

Verze 1 (platnost v době intidencu)

Verze 2 (po incidentu a zveřejnění z 9. 6. 2014 - zákaz nevhodného oděvu

Verze 3 (asi po měsíci nová verze ovšem zpětně datovaná 9 .6. 2014 - zákaz vstupu bez obuvi

 

Podobný incident se udál v OC Olympia Plzeň, kde ochranka vykázala bosého návštěvníka s pomocí městské policie a další podobný v Praze na Arkádách. Viz. článek zde.

Vyjádření ředitele  AFI Pardubice Alina Kalimi 

        Obrázek zvětšíte kliknutím na něj.

K problematice zákazu chození naboso v návštěvních řádech OC

Co se týká implementace zákazu chození bez bot, do návštěvního řádu OC, jsem názoru, že v prostoru, kde se lidé obvykle převážně pohybují v značně rozličných alternativách neformálního ustrojení (tj. klasický street door -  oblek, bikiny, sukně, kožené bundy, punk styl, sárí, pírsing, atd.,) nelze spravedlivě požadovat, aby jeden jediný styl neformálního ustrojení byl z této množiny všeho možného mixu, který zde můžeme potkat, byl návštěvním řádem vyloučeň, aniž by nebyla prorušena zásada nediskriminace. Proto je takový zákaz přinejmenším nešťasný a bude velmi zajímavé sledovat vývoj judikatury v tomto směru. 

Něco jiného je vstup na takové kulturní akce, kde je například formální oděv (např. oblek) vyžadován, tj. v místech s natolik silnou tradicí, společenskou zvyklostí, že si lze jiné ustrojení těžko představit, a nebo, je-li vstup ve společenském oděvu uveden na pozvánce. Zde by vykázání návštěvníka (nebo ještě lépe: nevpuštění), bylo možné pochopit a velmi bych se bránil  tomu, označit jej jako diskriminační. 

Vždy je třeba třeba určitého společenského citu. Chci-li respekt, musím sám respektovat, platí to oboustranně. To, že platí zásada, že co není zákonem zakázáno, je povoleno, neznamená, že se každý budeme chovat jak chceme. Ve společnosti jsou ještě nepsaná a nevynutitelná etická pravidla a to, jak se v určitých situacích chováme a projevujeme, vypovídá především něco o nás samých.

Mgr. David Mrhač