Stanovisko Ministerstva školství a tělovýchovy na dotaz: Mohou se žáci pohybovat ve třídě, na chodbách, v areálu školy, při tělesné výchově, při mimoškolních akcích (na výletech) atd. atd. naboso?

07.10.2014 16:54

 

Úplné znění dotazu a odpovědi MŠMT:
From: Igor.Slouka [mailto:Igor.Slouka@seznam.cz] 
Sent: Friday, September 05, 2014 3:20 PM
To: Pohořelý Svatopluk
Subject: Naboso ve škole 
 
Vážený pane magistře, 
obracím se na Vás s netradičním dotazem. 
  
Mohou se žáci pohybovat ve třídě, na chodbách, v areálu školy, při tělesné výchově, při mimoškolních akcích (na výletech) atd. atd. naboso? Samozřejmě za předpokladu, že s tím souhlasí / či to požadují rodiče, že nehrozí nějaké konkrétní nepřiměřené riziko, poškození nohou evidentně nepříznivými teplotami či zjevně závadnými povrchy, a že žák nemá lékařskou kontraindikaci.  
  
Osoby odborně způsobilé v prevenci rizik tápou a ani já jsem v Aspi ani ve vyhledavači stránek MŠMT nenašel žádný závazný předpis, který by zakazoval být naboso nebo nařizoval mít obuv. Naopak rodiče mohou argumentovat Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Tyto dokumenty praví, že občan může činit, co zákon nezakazuje, a nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Dále že lidé jsou svobodní, že nikomu nesmí být způsobena újma na právech, že každý má právo na ochranu před zasahováním do soukromí, že každý má svobodu pohybu a právo na ochranu zdraví (v tomto případě na ochranu zdraví nohou před negativním vlivem nošení obuvi). 
  
Opatření MŠMT 12 967/87 42 20 z roku 1988 bylo tuším roku 2005 zrušeno a nevím o žádné náhradě.  Tam bylo uvedeno alespoň k tělesné výchově, že žáci musí nosit sportovní obuv. Ovšem ve světle dnešních poznatků, že nošení obuvi je prokazatelně zdravotně závadné (mrzačení nohy, způsobování bolestí, živná půda pro mikroorganizmy, o podpatcích a úzkých špičkách ani nemluvě) a že přirozená chůze naboso je zdravá a podnětná, by i takové ustanovení muselo patrně projít nějakou revizí. Ostatně vznikají sdružení bosých turistů či běžců (vč. metodik), bosé akce, parky a stezky, vychází literatura o prospěšnosti chůze naboso (vč. autorů - lékařů, včetně bosých her a cviků pro děti). 
  
Já osobně chůzi/cvičení naboso žákům zakazovat nechci, ptají se, chtějí, líbí se jim to, ale pro jistotu potřebuji mít kladné závazné stanovisko MŠMT (s uvedením příp.  právních předpisů), abych věděl, že tím škola / učitel neporušují nějaká závazná nařízení. Případně za jakých konkrétních podmínek je toto možné a za jakých podmínek nikoliv (vč. odkazů na právní předpisy či závazné dokumenty MŠMT). 
  
Děkuji mnohokrát za vyčerpávající odpovědi. 
  
S přáním hezkého babího léta I. Slouka, učitel na 1. stupni ZŠ
 
 
Pohořelý Svatopluk (Svatopluk.Pohorely@msmt.cz)
FW: Naboso ve škole
Dnes 17. 9. 2014, 13:19:31
Komu: Igor.Slouka@seznam.cz
Kopie: Salavcová Miroslava
g
Vážený pane Slouko, 
Váš dotaz jsme konzultovali s Ministerstvem zdravotnictví, odborem ochrany veřejného zdraví. 
V rámci výchovy a vzdělávání na základních školách je nutno dodržovat § 29 odst. 2 školského zákona, který stanovuje: 
 
(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. 
 
Dále existuje materiál MŠMT „Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“, který mohou podpůrně užívat i ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou. Tento metodický pokyn stanovuje postupy vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školách a školských zařízeních (dále jen „škola“): 
 
„K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a 
zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik.3 Při 
stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v 
jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků 
školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich 
schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. 
 
Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována 
další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce některých odborných předmětů se 
zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, praktické přípravě při 
výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních a 
turistických akcích. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování 
pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a 
zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné 
chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii. 
Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je 
zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se 
žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a 
jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Těmito 
ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, 
hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj. Žáci tyto předměty 
odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu. 
Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy žákům za škodu, která 
jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými 
zástupci žáka nebo se zletilým žákem.“ 
 
Podle výběru některých ustanovení z uvedených dokumentů je zřejmé, že  škola musí svým žákům zajistit bezpečí a ochraňovat jejich zdraví. Váš návrh, aby žáci chodili bosí, tuto povinnost plně nezajišťuje. Podle názoru Ministerstva zdravotnictví i našeho by v takových případech mohlo docházet ke zranění nohou, protože by nebyly chráněny obuví, k prochladnutí, které by mohlo vést k různým onemocněním a pod.. Obecně proto nedoporučujeme, aby žáci při vzdělávání a souvisejících činnostech chodili bosí. 
 
V platných právních předpisech není přímo stanoveno, že žáci základní školy musí mít na nohou obuv. Rozhodnutí o tom, že při vybraných činnostech budou žáci bosi, je plně v kompetenci školy. Škola však musí zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků při všech činnostech, jak je výše uvedeno. 
 
 
S pozdravem 
 
------------------------------------------------------- 
Mgr. Svatopluk Pohořelý 
vedoucí oddělení 
 
Odbor vzdělávání 
Oddělení předškolního, základního
a základního uměleckého vzdělávání 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 
Karmelitská 8 
118 12 Praha 1 
tel: +420 234 812 132 
mobil: +420 775 421 046 
e-mail: svatopluk.pohorely@msmt.cz 
www.msmt.cz 
 
 

Uvedený dotaz vznesl na MŠTV velice kvalifikovanou formou Mgr. Igor Slouka, pedagog,  metodik, sociální pracovník, spoluautor publikace Studium výuky prostorové orientace zrakově postižených, autor knih Ne-li bosky z nohou trosky a Zkáza Titaniku a její český literální s žurnalistický ohlas  a mnoha odborných textů, zabývající se problematikou chůze naboso na jeho webových  stránkách

www.TuristikaNaboso.cz, kde také naleznete komentář autora k vyjádření MŠT. 

Vyjádření MŠTV předkládáme níže bez dalších komentářů a odkazujeme čtenáře na článek Mgr. Slouky, Školní desatero pro pobyt naboso.